Historie

V začátcích 19. století byli sportovními buditeli Orlovska především studenti středních škol,kteří již 20.června 1908 založili Sportovní kroužek Orlovan ,a tímto činem dali ohromný impuls k šíření další sportovní činnosti v regiónu.Je pravdou,že již několik let dříve na územi současné Orlové provozovali svou činnost Sokoli,ale jejich tělovýchovná vystoupení měla většinou jen propagační charakter. Oproti sokolským spolkům provozoval Orlovan za velmi skromných podmínek  již soutěžní podobu lehké atletiky,cyklistiky,ženské české házené,ovšem největší popularity se mezi sportovci těšil samozřejmě fotbal,který v této době provozovali na náměstí dnešní staré Orlové – tehdejším „svinském rynku“.I přes mnohá úskalí tohoto pionýrského  období díky nadšené práci všech členů a funkcionářů dařilo se činnost tohoto kroužku udržovat a pomalu rozvíjet. V roce 1914 se spojením s turisty Orlovan přejmenoval na SK Beskyd Orlová. Po skončení I. světové války a rozdělení Těšínska začíná sportovní bacil nakažet čím dál tím více  lidí, a i proto nové kluby  se rodily jako houby po dešti. Po Beskydu to byla SK Slezská Sparta Orlová,Rudá hvězda (později Meteor) Orlová, SK Slavia Orlová, DSK Unie Orlová, DSK Spartak Lazy, SK Poruba,polské PKS Sparta Łazy, PKS Piast Orłowa, nebo židovský HAKOA Orlová. Přicházely i první úspěchy – Meteor Orlová se stal v roce 1932 prvním vítězem těšínské fotbalové župy, po roce se vítězem stali hráči SK Slavie kteří své vítězné tažení zopakovali i po válce,kdy vítězstvím v župě si vybojovali postup do divize.

Nečinnost  dlouhých zimních měsíců vadila sportovním nadšencům natolik, že si začali prodlužovat tréninky  bruslením po okolních rybnících a od toho již nebylo daleko k založení prvních oddílu ledního hokeje. Pionýry v tomto sportu byli hokejisté Sokola Lazy, kteří již koncem 20–tých let se zúčastňovali soutěžních klání.V roce 1930 jim  v sousedství vyrostl   další zdatný soupeř SK Orlová později přejmenovaný na Slovan Orlová.

Po válce v rychle se rozvíjející tělovýchovné činnosti zaujala i v Orlové opětovně klíčovou roli Česká obec sokolská, která organizovala hlavně veřejná cvičení. Starší orlovské kluby ještě unikly pokusům o sjednocení v rámci obce sokolské a v neutěšených podmínkách živořily dál, aby  počátkem 50 let se některé z nich  přeměnily v závodní tělovýchovné jednoty při jednotlivých orlovských dolech. A tak na sportovní mapě se objevily nové oddíly jako TJ Slovan Orlová (jako pokračovatel tradic Beskydu, slavící letos 90. výročí svého vzniku),TJ Baník Žofie Orlová, TJ Baník  Zápotocký  Lazy ( předchůdce TJ AZ Havířov) ZSJ OKD Baník Doubrava, ale i TJ Sokol Poruba nebo později TJ Sokol Orlová Lutyně. I po vzniku ČSTV zůstala Orlová centrem tělovýchovného dění v okrese. V létech 1960 –1965 se zde konaly okrskové spartakiády a sídlil zde i  okresní výbor ČSTV.

Sportovní život v Orlové zůstal bohatý i rozmanitý i v složitých ekonomických ale i politických podmínkách 60. – 70-tých let.S přibývajícím nárůstem obyvatelstva  se čím dál tím více občanů Orlové zapojovalo do tělovýchovného hnutí,které jim nabízelo více než tři desítky oddílu v orlovských tělovýchovných jednotách. Vyvrcholením rozmachu orlovského sportu byla  80-ta létá tohoto století,kdy zastřešením ledové plochy byla dokončena výstavba celého sportovního areálu v orlovském lesoparku. Po roce 1989 byla diverzifikace jednotlivých sportovních odvětví přímo úměrná schopnostem jejich předsedů,managerů zajistit finance pro další rozvoj.Je chvályhodné ,že při přibližování  sportovní a tělovýchovné činnosti svým občanům  nezůstává pozadu ani Městská rada Orlové, která je štědrým mecenášem a proto taky díky jejímu přispění můžou četní orlovští sportovci vzorně reprezentovat nejen své město ale někteří i v dresu z lvíčkem na prsou  svou vlast.,

Historie orlovské kopané se začala psát v polovině těžkého roku 1929, kdy skupina nadšenců v čele s Emilem Lichým založila v hornické kolonií na Kopaninách fotbalový klub. Po organizačních patáliích, kdy oddílu nebyl schválen název AC Sparta Orlová rozhodli se funkcionáři pro druhou verzi SK Slavia Orlová. Zde již Zemský úřad v Brně neměl námitek, a tak 1. záři 1930 došlo k oficiálnímu schválení sportovního klubu SK Slavia Orlová.

První mistrovské utkání sehrála Slavia v  Bílovci počátkem dubna 1931, a zvítězila 4:1 třemi brankami Gustava Fojtíka a jednou Josefa Kuzníka. Během času přicházely další úspěchy , postup do I.B třídy a v roce 1934 do I A třídy, kde hrála do okupace. Hned v první sezoně po válce vyhrála Slavie mistrovství Těšínské župy, a před 5 000 diváky prohrála postup do divize z Arsenalem Husovice ( Brno).  Co se nepovedlo v roce 1946 se vydařilo hned rok nato, jenže přišel „ vítězný Únor“ a s ním nejen sestup ale i změna  názvu klubu na, nejdříve na Baník OKD Doubrava, potom Baník Doubrava-Kopaniny a nakonec na TJ Důl Doubrava-Orlová. Fotbalová stagnace končí v roce1957 kdy družstvo opět postupuje do I.A třídy, a v sezoně 1964-65 do krajského přeboru.  Postup do přeboru sebou přináší i první travnatou plochu v dějinách klubu v areálu Nové sokolovny. Po šesti letech v krajském přeboru přišel i vytoužený postup do divize, a opět stěhování tentokrát do nového sportovního areálu v Orlové Lutyni, kde oddíl působí do dnešního dne. Šestiletému intervalu zůstali orlovští věrní, jenže rok 1977 tentokrát nebyl důvodem k radosti protože fotbalisté opětovně sestoupili do krajského přeboru. Na opětovný postup do divize museli hráči TJ Dolu Doubrava počkat tentokrát 8 fotbalových sezon, ale hned se zařadili mezi příjemná překvapení této soutěže. Po roce 1989 se klubu vrátil jeho původní název Slavia , jenže sportovně již svým předchůdcům nestačil. Poté co  vyschly finanční toky ze šachty se fotbalisté  Slavie propadali v tabulkách jednotlivých soutěží,a před definitivním krachem zachránilo orlovský fotbal Město Orlová, které v roce 2000 podalo pomocnou ruku, převedlo hrací práva na divizi z Karviné, a tak borcům v sešívaných dresech můžete opětovně  fandil  v soutěži, kterou po dlouhá létá úspěšně hráli.

Fotbalový klub Slavia Orlová slaví osmdesátiny

Podíváme-li se na historii orlovského klubu SK Slavia, pak zjistíme, že stejně jako v životě se v ní střídají období úspěchů i zatracení, šťastné chvíle provázené slzami štěstí, následované trpkými okamžiky, prolévanými hořkými slzami. Tato podobnost není náhodná, je pouze důkaz toho, že život klubu je živým organismem, který plně závisí na lidském snažení svých členů a na jejich životním rozpoložení i osudech, které prožívají v lidské společnosti.

Pro historii klubu zůstanou nezapomenutelná jména nadšenců a prvních členů orlovské fotbalové Slavie, kteří v nelehkém období zakládali klub. Dělo se tak v závěru měsíce září roku 1929. Neměli hřiště, šatny a dokonce ani dresy. Ty si pořídili na dluh. Je zajímavou paralelou, že i letošní rok, kdy si připomínáme osmdesáté výročí založení, prochází klub opět rozsáhlou hospodářskou recesí, ale spirálovitý vývoj společnosti jej naštěstí nevrátil do reality roku 1929, nýbrž na podmínky roku 2009, které jsou pro sport nesrovnatelně přijatelnější.

Nahoru a dolů

Klub v bohaté historii kromě těžkých začátků, prošel zejména v té nejsledovanější kategorii mužů třemi obdobími velkých sportovních neúspěchů, kdy si sáhl na dno až těch nejnižších fotbalových soutěží, aby se vždy vrátil na svůj pomyslný dřívější i současný Olymp, kterým byla a je fotbalová divize.

Tyto cesty dolů a nahoru fotbalovou kvalitou byly samozřejmě ovlivněny řadou faktorů. Mezi ně určitě patřil jak ten lidský, kdy se střídaly v mužstvech dobré party, které vše podřídily úspěšné reprezentaci klubu s těmi, které byly v naprosté nepohodě a rozkladu, tak samozřejmě i ten ekonomický, kdy se střídalo období naprosté nouze s obdobími, kdy například šachta štědře dotovala nejen výstavbu sportovišť, ale i samotný provoz klubu, včetně zaměstnávání fotbalistů.

Každé desetiletí v životě klubu bylo i odrazem celospolečenské situace. Fotbalisté několikrát změnili díky poddolování, ale i jiným skutečnostem místo svého hráčského působení.
Podle místa působení, či zastřešení klubu z hlediska financování, došlo také několikrát ke změně názvu. Nastalo však i období, a to během 2. světové války, kdy byla oficiální sportovní činnost zakázána a klub musel svou činnost dokonce přerušit.

Život (v) klubu

Každé kulaté výročí je příležitostí k bilancování a hodnocení. Současný předseda klubu Radislav Mojžíšek, pod jehož vedením se orlovský fotbal ve Slavii dostal na sportovní vrchol (loňské čtvrté místo v divizi je nejlepším v historii), jménem vedení klubu poděkoval všem, kteří se jakoukoli měrou v celé osmdesátileté historii zasloužili o rozvoj a důstojnou sportovní reprezentaci klubu i města Orlové.

„Nemám zde na mysli jen ty nejvýznamnější trenéry, hráče, či funkcionáře z období největší slávy klubu, o nichž se psalo v tisku a hovořilo v superlativech mezi diváky, ale i ty nejméně známé trenéry, vedoucí mužstev i hráče všech věkových kategorií, kteří i v údobích, kdy byla slavistická kopaná na dně, zatli zuby a navzdory porážkám trénovali mládež, či jakkoli jinak pomáhali klubu s vírou, že se vše opět v dobré obrátí. Bez jejich obětavosti a zásluh na přežití klubu v dobách nejtěžších by totiž nikdy nemohla přijít i doba slávy a úspěchů,“ upozornil logicky Mojžíšek.

Historie orlovského klubu je velmi bohatá a členitá. Důležité je, že téměř denně do klubu přicházejí žáčci na počátku školního věku, kterým kopaná učarovala, aby se naučili základy tohoto řemesla a co nejdříve oblékli „sešívaný“ červenobílý dres, který již pravidelně oblékají jejich starší kamarádi, dorostenci a muži. A pokud mají vytrvalost a sportovního ducha, pak v červenobílém dresu projdou všechny tyto věkové kategorie. A když přijde ta „čtyřicítka“ a soumrak aktivního hráče, nic ještě nekončí. Mnozí zůstávají v klubu jako trenéři a někteří přivedou své děti do fotbalové přípravky, aby jim nabídli taktéž možnost prožití krásných let v orlovském dresu.

„Když jsme před rokem ve vedení klubu zvažovali, jak nejlépe kulaté jubileum oslavit, shodli jsme se na tom, že tím nejlepším připomenutím pro příznivce i občany města budou naše dobré sportovní výsledky a pro aktivní členy klubu zlepšené podmínky pro jejich činnost. Jsem rád, že s odstupem času mohu říci, že se nám tento plán oslav vydařil. Žáci i dorostenci postoupili do vyšších soutěží. I další mládežnická družstva obsadila čelní místa. A muži svým čtvrtým místem v divizi dosáhli na nejlepší umístění v historii klubu,“ připomněl Mojžíšek loňskou úspěšnou sezonu, která končila v letošním kalendářním roce.

Oslavy

A nyní přichází dárek nejcennější. Nové fotbalové hřiště s umělým povrchem a osvětlením, které bude umožňovat celoroční využívání. Je to obrovský posun ve zkvalitnění podmínek přípravy i výchovy, zejména mladých sportovců. Pro srovnání lze použít příklad, jako kdyby hokejisté přešli z rybníků na zimní stadiony.

Na tak významnou událost pozvali orlovští činovníci řadu významných členů klubu minulosti i současnosti, aby se společně podělili o cenný dar, který přišel po mnohaletém úsilí vedení klubu s výraznou podporou města Orlová i Moravskoslezského kraje.

„Chtěl bych touto cestou našemu klubu popřát do dalších let spoustu sportovních úspěchů ve všech věkových kategoriích, obětavé funkcionáře, kvalitní trenéry, štědré sponzory, přízeň vedení města, řadu sportovních příznivců a v neposlední řadě spoustu fotbalových talentů, z nichž vyrostou dobří reprezentanti orlovské kopané nebo dokonce osobnosti té nejvyšší fotbalové kategorie či světové kopané,“ uzavřel Radislav Mojžíšek.